Každé vozidlo tohoto (a pochopitelně nejen tohoto) druhu musí mít ještě leccos dalšího.
Zejména vyjíždí-li toto na cesty po setmění nebo za nějakým jiným způsobem zhoršené viditelnosti, nesmí postrádat ani reflektory. Ty vzadu, které varují ostatní řidiče v koloně, že před nimi někdo je a nějakým způsobem se pohybuje, a ty vepředu, díky nimž řidič vidí, do čeho narazí. Totiž pardon – vidí, aby do ničeho nenarazil.
Pokud se zastavíme u reflektorů předních, je všeobecně známo, že tyto mohou svítit v zásadě jenom dvěma způsoby. Jako světla dálková či potkávací. Přičemž se ví, že ta dálková umožňují vidět dál směrem kupředu, ale také nejednou nepříjemně oslňují, a ta potkávací jsou pro protijedoucí vozy příjemnější, ale tolik toho s nimi zase nelze uvidět.
To, na který ze způsobů svícení na silnici narazíme, pak závisí na řidiči toho kterého vozidla a především na jeho zodpovědnosti. Za to, je-li světlo vozu jedoucího třeba i právě proti nám příjemné a odpovídající nebo ne, prostě může člověk za volantem a nikoliv h4 žárovka, namontovaná v reflektoru.
Tato žárovka totiž plní jenom příkazy řidiče, obsluhujícího vůz, v jehož předním reflektoru se nachází vsazena pevně jako kriminálník do žaláře. Dostává se jí elektřiny a jednoznačných pokynů a podle toho svítí někdy umírněně a jindy jako šílená. A její svit je nepřehlédnutelný, stejně jako prostor před vozidlem, jenž je jí osvětlován.
Prostě jde o dokonalou žárovku, jež by se určitě hodila třeba i do vašeho vozu. Abyste viděli dobře na cestu. Protože je kvalitní a trvanlivá. A pokud svítí tak, jak by neměla, je na vině zaručeně jenom šofér, který zapomněl nechat reflektory seřídit nebo neumí používat dálková a potkávací světla.
